Séria: Kletba vítězů
Autor: Marie Rutkoski
Vydavateľstvo, rok vydania: Fragment, 2018, 2019, 2019
Počet strán: 349, 380, 480
Hodnotenie GR (v čase písania recenzie): 3,99/ 4,14 / 4,25
„Copak to není smysl pohádek – udělat ze skutečnosti lež, a ze lži zase skutečnost?“
Anotácia:
Jako dcera mocného valoriánského generála si Kestrel užívá bezstarostného života. Její osmnácté narozeniny se ale blíží a ji čeká zásadní rozhodnutí: buď se přidá k armádě, nebo se vdá. Když jednoho dne míjí na trhu místo, kde právě probíhá prodej otroků, upoutá její pozornost mladík hrdě vzdorující ponížení, kterému je vystaven. Kestrel se impulzivně pustí do dražby a vyhraje. Vítězstvím však na sebe přivolá kletbu, jejíž následky ji budou stát mnoho. Zakázané přátelství, které mezi nimi záhy vznikne, se stane nebezpečným nejen pro ně, ale i pro celou zemi. Kestrel – představitelka silného národa dobyvatelů a válečníků, a Arin – otrok z pokořeného národa Herranů, se totiž stanou důležitými figurkami ve vysoké politické hře plné intrik, tajemství a zrady…
Recenzia:
Úvod bol zdržanlivý. Postavy si zachovávali odstup, ak je vôbec možné niečo také o knižných postavách tvrdiť. Ale tento pocit ma počas prvých kapitol neopúšťal. Možno preto, že dialógy boli stručné, popisy krátke, myšlienkové pozadie neznáme. Neskôr som si na to buď už zvykla alebo nám začala autorka trochu viac odhaľovať pozadie konania postáv. A možno jedno s druhým.
„Použili proti ní to, co milovala nade vše.“
Hrdinka Kestrel patrí k tým lepším YA hrdinkám. Je priamočiara, uštipačná a čím ma najviac nadchla boli jej dedukčné schopnosti. Stačil náznak a sama si vedela pospájať súvislosti a vyvodiť častokrát pravdivý záver. A to ma bavilo. Až pri nej som si uvedomila, že mám už po krk naivných, ufňukaných, neschopných hrdiniek, čo nevedia (či nechcú?) pohnúť rozumom.
Jej život sa má úplne zmeniť hneď 1.kapitolou - keď zo súcitu kúpi na dražbe otrokov mladého Arina. Tento krok rozbehne neudržateľnú lavínu udalostí (to si ale uvedomíme až neskôr).
„Padesát svorníků za zpěváka, který odmítá zpívat, přítele, který není přítelem, a někoho, kdo jí patří, a zároveň jí nikdy patřit nebude.“
Romantickú linku je radosť sledovať, aj keď je jasné, že ich vzťah na základe postavenia šľachtičná/otrok by nebol reálny a dlhodobo udržateľný. Záverečná výmena spoločenských rolí je akýmsi zadosťučinením a cítiť jasný zámer autorky, aby si postavy navzájom hlbšie porozumeli, a to hlavne z ich pozícií, súčasných aj minulých.
„Kdo není svobodný, nemůže být šťastný, a kdo není odvážný, nemůže být svobodný.“
Autorka sa inšpirovala antickým obdobím, konkrétne dobou po dobytí Grécka Rimanmi a následným zotročením obyvateľov, ako aj Peloponézskou vojnou.
Pozadie príbehu je značne politické, prešpikované intrigami a mocenskými bojmi. Hĺbka politických machinácií sa plne ukáže v nasledujúcich dieloch, ale dopad na osud postáv bude zdrvujúci. Je možné, aby láska naozaj prekonala všetko? A ako dopadne, keď sa z pána stane otrok a z otroka pán?
„A už vůbec se nemusíme bavit o tom, že jakkoli usilovně se v těch svých hrách snažíš zvítězit, chováš se tak, jako bys byla pevně odhodlaná prohrát.“
„Lidé si někdy myslí, že něco potřebují,“ opáčil Arin, „ale přitom jediné, co potřebují doopravdy, je nechat to být.“
Anotácia:
Kestrel svolila ke sňatku s korunním princem a zajistila tak herranskému lidu svobodu a územní autonomii. Sama se však ocitla ve zlaté kleci císařského paláce. Svoje nové postavení ovšem hodlá maximálně využít. Chce změnit kruté válečné taktiky svého národa a tak se bez Arinova vědomí stává tajnou informátorkou herranského mistra špionáže. Pouští se do nebezpečné hry, za kterou hrozí trest nejvyšší – smrt. I když je skvělá lhářka, po čas přestane mít své intriky pod kontrolou a věci se jí začnou vymykat z rukou. Vymyslí Kestrel způsob, jak neztratit svoji čest a svou lásku, aniž by zároveň nezradila císaře, otce a celý svůj národ?
Recenzia:
Nie, nie nie! Ten koniec, to snáď ani nemôže byť pravda. Od polovice bolo cítiť nebezpečenstvo ako meč visiaci nad hlavou na príliš tenkom lanku. A áno, spelo to všetko presne k tomuto koncu!
Bála som sa rozdelenia príbehu na Kestrel a Arina a toho, že sa ani nestretnú a my budeme nútení sledovať ich oddelené osudy. Ale našťastie sa celkom prelínali a podstatnú časť knihy boli v tesnej blízkosti. Kestrel tu dostala trochu iný priestor a funkciu, vzhľadom na to, že sa nachádza na cisárskom dvore, je to aj pochopiteľné. Sledujeme samé dvorské intrigy, špehovanie, klamstvá a faloš. Nedostáva však toľko priestoru, aby ma svojím strategickým uvažovaním nadchla tak, ako v 1. časti. A Arin mi trochu liezol na nervy. Všetci sme pochopili, že je zamilovaný a snaží sa tomu všetkému porozumieť a získať ju späť, ale zadubenosťou v tomto smere ma vytáčal. A keď si konečne dá dva a dva dokopy, tak je neskoro.
„Věděla, že od té chvíle bude květy begonií už navždy nenávidět, po celý svůj život, až bude vládnout říši a rodit svému manželovi děti. Až bude stará a budou ji pronásledovat přízraky jejích rozhodnutí.“
„Lidé, kteří umějí bojovat, ve válce umírají neustále, a ti, kteří to neumějí, si umějí najít způsob, jak přežít.“
Anotácia:
Arinovy myšlenky jsou soustředěny na válku a o Kestrelině osudu nemá tušení. A ani nechce mít. Je přesvědčen, že k zásnubám s princem Valorie ji přiměla touha po moci a životy nevinných lidí ji nezajímají. Kestrel však byla odsouzena k nuceným pracím, kde jen stěží přežívá. Doufá, že Arin dostane její tajnou zprávu a konečně se dozví pravdu.
Podaří se jim opět se setkat, spojit síly a vybojovat svobodu a mír nejen pro sebe, ale také pro své národy?
Nejnapínavější partie Tesáků a Žihadel začala. Ani ty nejvyšší kameny však hráčům nemusí zajistit vítězství…
Recenzia:
Rozvláčne, dlhé, miestami bohužiaľ nudné. 380 strán v českom preklade bolo na každý diel série tak akurát. 480 strán tejto knihy bolo presne o 100 viac, než bolo nutné. Dni vojnového ťaženia boli ako za trest, to čo sa mi na Kestrel v 1.dieli páčilo, jej logické a strategické uväzovanie už nejako úplne ustúpilo do úzadia a stretli sme sa len s jej vnútorným bojom – som to ja, nie som to ja, čo by urobilo moje minulé ja a čo nie...
V skratke - je to diel plný utrpenia. Trpeli všetci. Ľudia, zvieratá, stromy, stránky knihy... Vlastne stránky doslovne nie, keďže vyšla len v digitálnej podobe... Našťastie aspoň princ Rošar zachraňoval príbeh svojimi osviežujúcimi a vtipnými replikami a tak trpel za použitia riadnej dávky sarkazmu a humoru. Inak by to bolo fakt utrpenie...
Čo ma ale nadchlo, bola záverečná partia hry tesákov a žihadiel. Toto bola priam filmová scéna! Ten nápad, repliky, skvelý ťah bolo striedanie čoraz kratších odsekov z 2 vzdialených frontov na vyburcovanie napätia presne ako v záverečnej scéne dobrého filmu, takže fantázia funguje naplno a určite po jej dočítaní budete mať pocit, že ste ju videli, nie len čítali.
Politickému doriešeniu nastolenej situácie novovzniknutého štátu sa autorka nakoniec radšej vyhla, takže táto stránka zostáva neuzavretá. Ale striedaniu overených romantických scén naprieč sériou zostala verná, takže po nenávisti/láske, pán/otrok, vyššia/nižšia spoločenská vrstva, dostávame v tejto časti tému opätovného zamilovania po strate pamäti.
„A i když se jí z toho všeho, co si nepamatovala, točila hlava, cosi ji zevnitř varovalo, že vzpomenout si bude mnohem horší.“
Doteraz sa mi posledné knihy zo sérií vždy zdali najlepšie, ale tu sa priznám, som trochu sklamaná. Jednotka, a ešte aj dvojka, boli oveľa lepšie a akčnejšie. Ale keďže určite chcete sériu dočítať do konca a vedieť, ako to všetko dopadne, nezostáva vám nič iné, len sa na ňu vrhnúť. A možno vám bude tento štýl vyhovovať. Tak šup do nej!
„Tolik jsem se snažila žít v tvém světě. Teď je na čase, aby ses ty pokusil žít v tom mém.“
Žiadne komentáre:
Zverejnenie komentára