Kůže plná stínů

„Co lze udělat s nepřítelem, kterého máte ve své vlastní hlavě?“

Názov: Kůže plná stínů
Autor: Frances Hardinge
Vydavateľstvo, rok vydania: Omega, 2018
Počet strán: 398
Hodnotenie GR (v čase písania recenzie): 4,03

Anotácia:

Toto je příběh dívky s medvědím srdcem...

Občas, když někdo umře, hledá jeho duše místo, kde by se ukryla. A někteří lidé mají takové místo uvnitř sebe.

Duchové, kteří zoufale hledají útočiště, se pokouší ukrýt i ve dvanáctileté Makepeace. Ta se jejich nočním pokusům naučila bránit. Jednoho dne ji ale velké neštěstí o tuto schopnost připraví.

Teď uvnitř ní přebývá jakási duše. Je divoká, zvířecí a silná. Zároveň může znamenat její jedinou ochranu. Makepeace je totiž poslána k bohatým předkům svého otce, aby u nich vyrůstala. Všude se mluví o blížící se válce a lidé s jejími schopnostmi budou velmi žádaní. Podaří se skrýt její tajemství?

Recenzia:

Dej príbehu sa odohráva okolo roku 1640 počas Anglickej občianskej vojny. Makepeace je mladé dievča, ktoré zostane bez matky a ujmú sa jej bohatí príbuzní. Tí však uchovávajú temné tajomstvo a po jeho odhalení sa snaží Makepeace pred nimi utiecť čo najďalej, aj keď všade naokolo zúri vojna.

Musím povedať, že táto kniha je svojou tajomnou atmosférou a originálnym námetom podobná Stromu klamstiev od rovnakej autorky, bohužiaľ sa mi však čítala oveľa ťažšie a ani hrdinka mi veľmi neprirástla k srdcu. Celú prvú polovicu som sa musela doslova nútiť do čítania, až potom sa to prelomilo. No na Makepeace som si napriek tomu nezvykla, na ústrednú ženskú postavu bola podľa môjho názoru nemastná –neslaná. 

„Sama o sobě pro ně neměla žádnou cenu. Byla jen živoucí schránkou čekajíci na to, až bude moci naplnit svůj smysl.“

Nápad bol skvelý, s takým perspektívnym námetom sa podľa mňa dalo ešte viac popracovať, no bohužiaľ to autorka naplno nevyužila. Duchovia naháňali hrôzu, ako aj celá rodina Fellmottovcov, ale neustále utekať a strachovať sa, za ktorým rohom sa schovávajú, je už po takmer 400 stranách mimoriadne vyčerpávajúce.

„Jednoho dne se probudíte ve svém vězení a uvědomíte si, že je vaší jedinou realitou. Útěk je jen snem, pouhým zbožným přáním, kterému už sami nevěříte.“

Hardingovej každopádne nemožno uprieť, že vie vytvoriť jedinečnú temnú atmosféru, dokonca s prídavkom strachu z reálnej historickej udalosti, všadeprítomných vzbúrencov, vojny a ešte aj nákazlivého týfusu. Taká hororová fantasy rozprávka, plná prenasledovania, dotieravých a nebezpečných duchov a nekončiaceho boja o zachovanie vlastnej mysle a života.

Ďalšie citáty z knihy:

„Já se nezměnila,“ prohlásila. „Nikdy jste mě nepoznal. Nikdo z vás mě nikdy nepoznal.“

„Pro lidi je jejich vlastní mysl vždy neznámým územím a ty v ní máš také řadu slepých míst.“

„Světy někdy končí. Tohle Makepeace už nejakou dobu věděla. Věděla to od té neklidné noci, kdy zemřela Matka a kdy se celý její svět rozpadl na prach.“

„Mrtvé je prostě vždy snazší oslavovat než ty dosud žijící.“

„Lidé jsou zvláštní, přizpůsobivá stvoření, která si nakonec zvyknou na všetko, dokonce i na to nemožné a nesnesitelné. Časem se to, co bylo dříve nemyslitelné, stane normálním.“